Upozorneni

Autor by na tomto miste rad upozornil, ze nema zadneho pravnickeho vzdelani a v oboru prava jest naprostym laikem. Nasledujici text budiz tedy bran spise jako pokus o nahled na problematiku ochrany informaci z pravniho hlediska. Tato lekce nebude zkousena. Prevazna cast textu vznikla zkracenim nekolika anotaci k relevantnim pravnim upravam.

Pokud v textu objevite nedostatky, nebo budete mit nejake doplneni ci komentar, dejte mi prosim vedet.

Pravni aspekty ochrany informaci

Prislusny vybor ES a vybory Evropskeho parlamentu definuji shodne pojem pocitacove kriminality ("Computer Crime", "Computer-related Crime"), jako nelegalni, nemoralni a neopravnene jednani zahrnujici uziti dat (ziskanych prostrednictvim vypocetni techniky) nebo jejich zmenu. Toto uzsi pojeti pocitacove kriminality zahrnuje:

1. trestne ciny ekonomicke povahy (podvody, pocitacova sabotaz, nedovoleny prunik k datum a programum, kradeze pocitacoveho casu, nedovolene uziti dat a programu atd.)
2. trestne ciny utocici na soukromi jedince (uziti nepravdivych dat, nelegalni sber a uziti pravdivych dat, nelegalni prozrazeni a zneuziti dat atd.)
3. ostatni trestne ciny zahrnujici dalsi mozne aktivity pri zneuziti dat (cinnost smerujici proti statu a politickym zajmum spolecnosti atd.).

jina mozna definice a deleni pocitacove kriminality

souhrn utoku sui generis na sber, prenos, uchovani, zpracovani a distribuci informaci (dat, udaju) prostrednictvim vypocetni techniky:

1. umyslna jednani s cilem znicit nebo poskodit vypocetni techniku, nosice programu a informaci, programy a informace, prislusenstvi teto techniky a spojovaci techniku ji slouzici, a tim znemoznit jeji fungovani (pocitacova sabotaz)
2. umyslna jednani, pri nichz vypocetni technika slouzi jako nastroj trestne cinnosti, prevazne majetkove povahy, zamerene k obohaceni pachatele nebo nekoho jineho, ale take jako nastroj trestne cinnosti jineho druhu (pocitacova spionaz, kradeze casu, manipulace s programy a informacemi)
3. nedbalostni jednani, pri nichz dochazi ke zniceni, zneuziti nebo chybne manipulaci s pocitaci a jejich vybavenim, programy a informacemi, spojovaci technikou.

Expertiza Ustavu statu a prava CSAV

1. pocitacove trestne ciny zpusobene zneuzitim pocitace nebo znalosti urciteho kodu a vyustujici ve skodu majetkove povahy
2. trestne ciny zpusobene chybami v programovem vybaveni, ktere mohou vest k obecnemu ohrozeni nebo zavaznemu ohrozeni chodu podniku, organu nebo organizace, anebo k ekologickym ztratam
3. trestne ciny, kdy je pocitace uzito k zjisteni informaci, ktere maji zustat utajeny
4. trestne ciny smerujici proti autorum pocitacovych programu.

Kdo je autorem pocitacoveho programu

Problem nastava u velkych programovych del, na jejichz vytvoreni se podili kolektiv autoru. Urcit, koho z celeho kolektivu, ktery od prvni do posledni etapy programove dilo vytvarel, je mozno oznacit za autory programoveho dila, je sice obtizne, ale nikoliv nemozne.

Vsechny nehmotne statky, ktere zamestnanec za mzdu vytvori, jsou majetkem zamestnavatele bez ohledu na to, zda jde o autorska dila ci nikoliv. Pokud zamestnanec vytvori ke splneni povinnosti z pracovniho pomeru autorske dilo, ma pravo na autorstvi. S urcitymi vyjimkami pro pocitacove programy ma pravo na nedotknutelnost sveho dila. Jeho pravo s dilem nakladat je omezeno, protoze dilo neni jeho majetkem.

Pravni ochrana informaci v CR

Ochrana autorskopravni

Zakon c. 89/1990 Sb. o dilech literarnich, vedeckych a umeleckych (autorsky zakon) primo uvadi software ve vyctu prikladu autorskych del (..."Za predmet ochrany se povazuji i programy pocitacu, pokud splnuji pojmove znaky del podle tohoto zakona.")

autorskym dilem jako predmetem autorskeho prava neni vlastni myslenka, nybrz jen jeji konkretni autorskopravni ztvarneni.

Ma-li struktura dat a posloupnost prikazu programu originalni charakter, je sama o sobe chranena, shodne rysy pro dany druh programu nejsou chraneny, aniz by bylo treba predem tuto skutecnost prokazovat. Nechranene by mely byt standardni a rutinni programy s minimem originality.

• vylucna prava autora
• pravo na autorstvi k dilu
• pravo na nedotknutelnost dila
• pravo na pristup k dilu
• pravo s dilem nakladat (rozhodnout o jeho uverejneni, udilet svoleni k jeho uziti)
• pravo na autorskou odmenu
• pravo na slusne vyporadani.
• je-li dilo uzivano jinou osobou, pravo, aby se uzivani jinou osobou delo zpusobem nesnizujicim hodnotu dila.

Vyjimkami pripady tzv. volneho uziti software, k nemuz neni nutny souhlas autora: opravnenym vlastnikem vytvorene archivni a zalozni kopie, k nahrazeni opravnene ziskane rozmnozeniny, ktera byla ztracena, znicena nebo jinak znehodnocena.

Software vytvoreny v pracovnim pomeru nebo clenskem pomeru k organizaci

Zamestnavatel muze uzivat k plneni ukolu nalezejicich do predmetu jeho cinnosti dila vedeckeho nebo umeleckeho vytvoreneho jeho pracovnikem ke splneni povinnosti vyplyvajicich z pracovniho pomeru bez dalsiho autorova svoleni.

Autor muze externe sirit program jen se souhlasem zamestnavatele.

V pripade odepreni takoveho souhlasu bez zavazneho duvodu jej muze vymahat u soudu. Plati oboustranne.

Ochrana smluvni cestou

Jde o smlouvy, jejichz prostrednictvim je pocitacovy program tvoren, siren nebo uzivan, ale muze jit i o jine.

Ochrana pomoci trestniho prava

Pocitacove programy mohou byt v jistych pripadech predmetem obchodniho, hospodarskeho, sluzebniho nebo statniho tajemstvi. V teto situaci nastava pusobeni i ochrany pomoci trestniho prava.

Patentova ochrana

Patentem je mozno chranit pouze programy, jez jsou nedilnou soucasti patentovane technologie. Patentem jsou chraneny pouze vynalezy a dle nasi pravni upravy nemuze byt program uznan za vynalez, nebot neresi technicky problem

Vyhoda patentove ochrany spociva ve vetsi siri ochrany. U software neni totiz chranen zpusob vyjadreni, ale pouze myslenka sama. Patentova pravni ochrana prichazi v uvahu jen v nekolika vyjimecnych pripadech a z duvodu chybejiciho jednoznacne technickeho charakteru software neni v praxi prilis casto zohlednovana.

Zakon o uzitnych vzorech

existuje i jista moznost uziti ochrany pro software podle zakona o uzitnych vzorech. Zmineny zakon hovori o uzitnem vzoru, ktery je registrovan u patentoveho uradu. Na rozdil od vynalezu staci, aby reseni problemu presahlo ramec pouhe odborne dovednosti. Uzitnym vzorem vsak nelze chranit zpusob vyroby a programy jsou obvykle chapany jako cast technologie ci postupu. Programy se musi stat soucasti technickeho reseni jak u vynalezu, tak u uzitnych vzoru.

Ochrana pomoci registrovane topografie

poskytnuti ochrany software pomoci registrovane topografie polovodicovych vyrobku tzv. cipu. Topografie nechrani technologii vyroby, ale chrani kody pro program pred okopirovanim nebo jinym zneuzitim. Registraci rovnez udeluje patentovy urad.

Uplatnovani organizacnich prostredku

Ochrana pocitacovych programu vsak muze byt take zajistovana tzv. organizacnimi prostredky. V praxi jsou uplatnovany nejcasteji souhrnem pravidel a narizeni, jimiz jsou povinni se vsichni uzivatele, napr. v urcite organizaci, ridit.

Ochrana prostrednictvim obchodniho tajemstvi

Obchodni tajemstvi je vymezeno v § 17 a nasl. obchodniho zakoniku. Musi splnovat 4 pojmove znaky - skutecnosti, ktere:

• souviseji s podnikem a maji alespon potencionalni materialni ci nematerialni hodnotu (nemohou to tedy byt osobni udaje, jez s podnikanim nesouviseji),
• nejsou v prislusnych obchodnich kruzich bezne dostupne (leda formou licence),
• maji byt podle vule podnikatele utajeny (podnikatel musi takovouto vuli opravdu projevit, napr. ve vnitropodnikovych dokumentech vyhlasi, co poklada za predmet obchodniho tajemstvi, zajisti si jeho ochranu i v pracovnich smlouvach, ve smlouvach s obchodnimi partnery aj.)
• a konecne jejich ochranu odpovidajicim zpusobem skutecne zajistuje (sejf, ostraha, rozdeleni provozu, kody v informacnim systemu aj.).

Vyuziti soutezniho prava

program muzeme jej tedy povazovat za tzv. know-how

Nekala soutez muze spocivat v poruseni obchodniho tajemstvi, vyvolani nebezpeci zameny, pri nemz by soutezitele mohli byt klamani v otazce, kdo je producentem, je mozno postihnout i otrocke napodobeni produktu jineho soutezitele, tj. presne okopirovani, aniz by nekdo mohl byt v omylu o tom, kdo je skutecnym producentem databaze.

Z pravnich predpisu o nekale soutezi vyplyva, ze tato ochrana je ze zakona absolutni, coz znamena, ze plati proti vsem, kdo by tato prava porusovali.

Obchodniho tajemstvi neni mozno vztahovat na programy, ktere se bezne prodavaji na trhu, ale pouze na jejich tzv. zdrojovy tvar, pokud neni bezne dostupny a je producentem prohlasovan za obchodni tajemstvi.

Ochrana pravem osobnostnim

Ochrana osobnosti je dalsi formou ochrany databazi - z hlediska udaju o osobe. Tuto ochranu poskytuje fyzickym osobam cl. 10 Listiny zakladnich prav a svobod, zejmena pred neopravnenym shromazdovanim, zverejnovanim nebo jinym zneuzivanim udaju o sve osobe. Ochrana je primo vymahatelna pred soudy vzhledem k cl. 4 Ustavy CR.

Ochrana udaju o pravnickych osobach

Nase pravo nabizi 2 formy ochrany:

• ochrana dobre povesti a nazvu pravnicke osoby se opira o lety proverovanou ochranu urazky na cti k nemuz byla judikovana i ochrana prava na jmeno.
• ochrana proti nekale soutezi - zlehcovani, ktere spociva v rozsirovani nepravdivych udaju o jinem souteziteli, jeho pomerech, vyrobcich ci vykonech za ucelem privodit mu ujmu. Je postihovano i uvadeni pravdivych udaju, jsou-li zpusobile privodit souteziteli ujmu, leda by se jednalo o opravnenou obavu.

Ochrana osobnich udaju v informacnich systemech a postaveni a pravomoci datove inspekce

Ochrana osobnich udaju v informacnich systemech podle zakona c. 256/1992 Sb. rozlisuje mezi citlivymi a ostatnimi osobnimi udaji. Informacni systemy nakladajici s citlivymi informacemi podlehaji povinnosti registrovat se u zvlastniho organu, ktery dosud v ceskem pravu nebyl zrizen. Povinnosti registrovat se nepodlehaji informacni systemy slouzici vyhradne pro vnitrni potrebu provozovatele.

Software - objekt obchodu

Pri obchodovani s pocitacovymi programy rozlisovany dve zakladni formy:

• standardni software - pocitacove programy vytvarene dle potreby velkeho poctu zakazniku a nevyzaduji zadne nebo jen male prizpusobeni.
• individualni software - programy, ktere jsou zamereny dle pozadavku jednotlivych uzivatelu, jsou prodavan prevazne v ramci komplexnich, vicestupnovych smluv mezi uzivateli a temi, kteri pocitacovy program vytvari

Pravni ramec obchodovani

Podstatou smluvni dispozice je rozsireni moznosti uzivani i na dalsi zajemce. Pritom vsak ten, komu reseni patri - prevazne autor, se nezbavuje prav software dale uzivat a disponovat s nim.

Terminologie softwaroveho vybaveni

Pocitacove programy samotne muzeme rozlisovat na ruzne typy: operacni systemy, textove editory, tabulkove kalkulacni programy, databazove programy, graficke programy aj.

programy mozno zakoupit v "ostre" verzi, nebo ve forme, u niz je mozne overit si jejich kvality a pouzitelnost jeste pred zakoupenim - tzv. demo-verze. Dodavany budto bezplatne nebo za pomerne nizkou cenu. Je to program s omezenymi funkcemi, umoznujici zpracovani omezeneho mnozstvi dat, nebo se jedna o demonstraci programu, jejiz beh nemuze uzivatel ovlivnit.

Existuji tri druhy nekomercne sirenych programu:

• Public domain - programy, ktere nejsou chraneny autorskym pravem, lze je bez jakychkoliv omezeni bezplatne kopirovat a pouzivat
• Freeware - na tyto programy se autorske pravo jiz vztahuje, nebot nelze jako u public domain libovolne potlacit prava autora. Mohou se legalne kopirovat, rozsirovat a bezplatne uzivat pri zachovani podminky, ze jejich autorstvi se nesmi upirat. Nemohou byt pouzity bez souhlasu autora, ale jejich pouziti neni omezeno jinym zpusobem.
• Shareware - autor muze ocekavat urcitou financni odmenu od dlouhodobych uzivatelu sveho programu. Na rozdil od komercnich programu se muze legalne kopirovat a pred zakoupenim vyzkouset tzv. try before buy a vetsinou nema ani tak vysokou cenu jako jine pocitacove programy.

Software neni vazan na konkretni hmotny nosic, jeho sireni spociva ve dvou soubeznych pravnich ukonech

1. prodej zbozi v klasickem slova smyslu - disket, uzivatelske prirucky, manualu, obalu, neposkytuje kupujicimu jeste pravo software uzivat
2. prevod uzivacich prav - tento ukon nelze povazovat za vyrobek ci sluzbu vyrobni povahy.

Obchodni metody

Volba obchodni metody zalezi na druhu zbozi a charakteru trhu a podminkach v danych zemich, v nichz ma smena probihat.

• primou obchodni metodou byva vztah mezi tvurcem a uzivatelem, tzn. prodej software primo autorem - tvurcem.
• neprime metody spocivaji v intenzivnejsim zpracovani trhu a to nejcasteji prostrednictvim zastupce - prodejcem za provizi

Smernice EU ...

... o pravni ochrane pocitacovych programu (zkracene zneni)

Clanek 1 - predmet ochrany

1. Podle ustanoveni teto Smernice jsou clenske staty povinny chranit pocitacove programy autorskym pravem jako literarni dila ve smyslu Bernske umluvy na ochranu literarnich a umeleckych del.

2. Ochrana se podle teto Smernice vztahuje na vyjadreni pocitacoveho programu v jakekoliv forme. Myslenky a principy, ktere jsou podkladem kterehokoliv prvku pocitacoveho programu vcetne jeho rozhrani, nejsou podle teto Smernice chraneny autorskym pravem.

3. Pocitacovy program je chranen, je-li puvodni v tom smyslu, ze je vlastnim dusevnim vytvorem autora. Nesmi byt pouzivana zadna dalsi kriteria urcujici jejich zpusobilost k ochrane.

Clanek 2 - Autorstvi pocitacovych programu

1. Autorem pocitacoveho programu je fyzicka osoba nebo skupiny fyzickych osob, ktera program vytvorila nebo, kdo to zakonodarstvi clenskeho statu pripousti, pravnicka osoba oznacena za drzitele prav podle takoveho zakonodarstvi. Kde zakonodarstvi clenskeho statu priznava ochranu dilum kolektivnim, poklada se za jeho autora osoba, ktera se podle zakonodarstvi takoveho clenskeho statu povazuje za toho, kdo dilo vytvoril.

2. Je-li pocitacovy program vytvoren spolecne skupinou fyzickych osob, patri jim vylucna prava spolecne.

3. Je-li pocitacovy program vytvoren zamestnancem pri plneni jeho povinnosti nebo podle pokynu danych mu zamestnavatelem, je zamestnavatel vylucne opravnen vykonavat veskera majetkova prava k takto vytvorenemu programu, neni-li smlouvou dohodnuto jinak.

Clanek 3 - Subjekty ochrany (drzitele prav)

Ochrana je priznana vsem fyzickym nebo pravnickym osobam, ktere ji mohou mit podle narodniho autorskopravniho zakonodarstvi tykajiciho se literarnich del.

Clanek 4 - Vyhrazena jednani (vylucna prava)

S vyjimkou ustanoveni cl. 5 a 6 zahrnuji vylucna prava drzitele prav, jak je chapan v cl. 2, pravo cinit nebo dovolovat:

a) trvale nebo docasne rozmnozovani pocitacoveho programu jakymikoli prostredky a v jakekoli forme, zcasti nebo vcelku. Je-li nahravani, predvadeni (zobrazovani), provozovani (spousteni), prenos nebo ukladani pocitacoveho programu nezbytne k takovemu rozmnozovani, musi byt k temto jednanim udeleno svoleni drzitelem prav;

b) preklad, zpracovani, upravu a jakekoli jine zmeny pocitacoveho programu a rozmnozovani vysledku techto jednani, aniz se dotyka prav osoby, ktera program meni;

c) jakoukoli formu verejneho sireni puvodniho pocitacoveho programu nebo jeho rozmnozenin vcetne jeho pronajmu. Prvni prodej rozmnozeniny programu ve Spolecenstvi drzitelem prav nebo s jeho souhlasem vycerpa pravo na sireni takove rozmnozeniny v ramci Spolecenstvi s vyjimkou prava na kontrolu dalsiho pronajmu programu nebo jeho rozmnozenin.

Clanek 5 - Vyjimky z vyhrazenych jednani (vylucnych prav)

1. Neni-li zvlastnich smluvnich ustanoveni, jednani uvedena v cl.4 pism. a) a b) nevyzaduji svoleni drzitele prav, pokud jsou nezbytna k uziti pocitacoveho programu opravnenym nabyvatelem v souladu se zamyslenym ucelem vcetne opravy chyb.

2. Porizeni zalozni rozmnozeniny osobou, ktera ma pravo na uziti pocitacoveho programu, nesmi byt smlouvou zabranovano, je-li pro takove uziti nezbytne.

3. Osoba, ktera ma pravo uzivat rozmnozeninu pocitacoveho programu, je opravnena i bez svoleni drzitele prav tento program prohlizet, zkoumat nebo testovat jeho fungovani za ucelem zjisteni myslenek a principu, ktere jsou podkladem kterehokoli prvku programu, pokud to cini behem nahravani, predvadeni (zobrazovani), provozovani (spousteni), prenosu nebo ukladani programu, ktere je opravnena cinit.

Clanek 6 - Dekompilace (rozklad)

1. Svoleni drzitele prav neni treba, pokud rozmnozovani kodu (programu) a preklad jeho formy ve smyslu cl. 4 pism. a), b) jsou nepostradatelne pro ziskani informace, jez je potrebna k dosazeni propojitelnosti nezavisle vytvoreneho pocitacoveho programu s jinymi programy, za predpokladu, ze jsou splneny nasledujici podminky:
   1. tato jednani jsou konana nabyvatelem licence nebo jinou osobou, ktera ma pravo uzivat rozmnozeninu programu anebo jejich jmenem osoba k tomu opravnena;
   2. informace potrebna k dosazeni propojitelnosti predtim nebyla osobam uvedenym v pism. a) snadno dostupna;
   3. tato jednani jsou omezena (jen) na ty casti puvodniho programu, ktere jsou nezbytne k dosazeni propojitelnosti.
2. Ustanoveni odst. 1 neumoznuji, aby informace ziskana jejich aplikaci:
   1. byla uzita pro jine cile, nez k dosazeni propojitelnosti nezavisle vytvoreneho pocitacoveho programu;
   2. byla dana jinym, ledaze je to nutne k propojitelnosti nezavisle vytvoreneho pocitacoveho programu; nebo
   3. byla uzita k vyvoji, vyrobe nebo trznimu prodeji pocitacoveho programu svym vyjadrenim podstatne podobneho nebo k jakemukoli jinemu jednani, ktere porusuje autorske pravo.

Clanek 7 - Zvlastni prostredky ochrany

1. Clenske staty, aniz by se tim dotkly ustanoveni cl. 4, 5 a 6, zajisti v souladu se svym narodnim zakonodarstvim primerene prostredky proti osobe, jez spachala nektery z cinu uvedenych nize pod pism. a), b) a c):
   1. jakekoliv jednani, jimz se uvadi do obehu rozmnozenina pocitacoveho programu, doslo-li k tomu s vedomim nebo v duvodne vire, ze se jedna o rozmnozeninu narusujici pravo;
   2. drzeni kopie pocitacoveho programu pro komercni ucely, je-li to s vedomim nebo v duvodne vire, ze se jedna o rozmnozeninu narusujici pravo;
   3. jakekoli uvedeni takovych veskerych prostredku do obehu nebo jejich drzeni pro komercni ucely, jejichz jedinym zamyslenym ucelem je usnadnit neopravnene odstraneni nebo zmareni jakehokoli technickeho zarizeni, ktere by mohlo byt pouzito k ochrane pocitacoveho programu.
2. Jakakoli rozmnozenina pocitacoveho programu narusujici pravo bude povinne zabavena v souladu se zakonodarstvim dotycneho clenskeho statu.
3. Clenske staty mohou zajistit zabaveni jakychkoli prostredku uvedenych v odst. 1 pism. c).

Clanek 8 - Doba ochrany

1. Ochrana je priznana po dobu zivota autorova a padesat let po jeho smrti nebo posledniho (spolu) autora, ktery prezil; kde je pocitacovy program dilem anonymnim nebo pseudoanonymnim nebo kde je pravnicka osoba pokladana narodnim zakonodarstvim za autora cini doba ochrany 50 let pote, kdy byl takovy program poprve opravnene uveden na verejnost.

Eticke otazky ochrany informaci a pouziti pocitacu

• vlastnictvi prostredku - napr. mohou pracovnici vyuzivat techniku zamestnavatele v dobe, kdy neni vytizena, pro vlastni ucely
• pravo na soukromi - ma kazdy pravo na soukromi, za jakych podminek, eticke pouziti osobnich informaci (vedecky vyzkum, ...), moznost jejich zneuziti
• zodpovednost za vysledky sve prace - je programator odpovedny za sve programy a jejich mozne vyuziti, do jake miry, pripustna kontrola (tvorby) programu
• odpovednost vlastniku SW del - zpusob zajisteni techto statku proti odcizeni a zneuziti, pujcovani zakoupenych programu
• vlastnictvi programu - nakolik jsou programatori vlastniky svych programu, informaci ziskanych v prubehu vyvoje programu,
• odepreni sluzeb - po spatnem zadani hesla, na zaklade (treba nevedome) chyby